Každý člověk má ve svém těle několik druhů rytmů. Rytmus dechu, při kterém nadechujeme a vydechujeme 15-20x za minutu, nebo srdeční rytmus, kdy srdce bije 60 – 80x za minutu. Kromě těchto rytmů máme tzv. kraniosakrální rytmus, při kterém dochází k zužování a roztahování lebky a naše páteř se prodlužuje a zkracuje v závislosti na tělesné produkci mozkomíšního moku. Tento rytmus pracuje v 6-12 cyklech za minutu. Respirační a srdeční rytmy můžeme vnímat jen na určitých částech těla, kraniosakrální rytmus lze vnímat na celém těle. Terapeut při KST vnímá rytmus na různých částech těla a sleduje, jak se tělo pohybuje, aby se uvolnilo. Pomáhá normalizovat prostředí kraniosakrálního systému, hlavního fyziologického systému těla, který se rozprostírá od lebky (cranium) směrem dolů ke kosti křížové (sacrum) a kostrči. Používá při tom jemných palpačních technik, které ve svém celostním pojetí obnovují vitalitu, uvolňují bloky, harmonizují a léčí celé tělo, mysl a duši.

Co tvoří kraniosakrální systém (CSS)? 

Tvoří jej meningy – třívrstvý membránový systém, kostěné struktury, ke kterým se membrány upínají, fascie (pojivové tkáně), mozkomíšní mok (likvor) uvnitř membránového systému a struktury, které řídí přívod a odtok likvoru.

CSS  ovlivňuje a je ovlivněn těmito systémy: nervovým, muskuloskeletárním, vaskulárním, lymfatickým, endokrinním a respiračním.

 
Kraniosakrální terapie je velmi moudrá metoda, jak nalézt a podpořit v těle zdraví a dosáhnout tak rovnováhy v celém organizmu. Je naprosto bezpečná a nemá žádné vedlejší účinky. (zdroj: Kraniosakrální terapie, John E. Upledger)

Žákem Dr. Stilla byl Dr. William G. Sutherland, který dal základ kraniální osteopatii. Zkoumal lebeční kosti a švy a na základě svých experimentů zjistil, že kosti v lebce nejsou statické a nemají navzájem propojenou klenbu, jak se v té době lékařská věda domnívala, ale jsou pohyblivé a pohybují se v určitých cyklech. Tento pohyb nazval primární respirací.“ Po čase objevil hlubší projevy rytmické motility a pulzace v celém těle a uvědomil si, že pociťuje dynamiku a léčebné síly v lidském těle. Objevil jakési řídící síly, které plodí tzv. Dech života. Dech života vytváří primární respiraci, což je základní uspořádající princip lidského systému, jenž má fyziologicky integrační a ozdravné atributy a prostupuje celým tělem i myslí. Dr. Sutherland rozvinul velice účinnou terapii manuálních úchopů rukou, jejíž cílem bylo nastolení harmonie v kraniosakrálním systému.

Dalším významným mužem KST byl americký chirurg Dr. John E. Upledger, který dál rozvinul tuto techniku teorií fungování membránového systému a posunul ji do pozice vědecké disciplíny. Prováděl řadu výzkumů a na základě své dlouholeté praxe metodu kraniosakrální terapie zdokonalil.

Terapie může např. pomoci u těchto stavů: 

– bolesti  zad, kloubů, páteře 

– bolesti hlavy, migrény

– astma

– dětská mozková obrna

-Downův syndrom

– enuréza – noční pomočování

– mentální retardace

–  neuropatie

– bronchitis

– únavový syndrom

– poruchy učení

– autismus

– deprese

– stres a chronická únava

– oční onemocnění

– ochrnutí obličeje

– onemocnění oběhového systému srdce

– závratě

– nespavost

– křeče

– vysoký krevní tlak

– pooperační potíže

– záněty středouší

– skolióza

– záněty nosních dutin

– patologické změny páteře